Tahle keška? Tenhle výlet!

Fotografie a povídání z výletů nejen geocachingových.

Altyn Emel

Altyn Emel je národní park s výchozím místem pro výlety ve vesnici Basši – sem jsme se včera večer (po zastávce na kapačku v oblastní nemocnici) přesunuli od jezera Kolsai.

Po zaplacení vstupu do národního parku se můžete vydat k 50 km vzdálené písečné duně (Singing Dune) nebo 80 km k barevným horám Aktau. Opět i zde je nutné cestovat terénním autem.

Vstup do parku Altyn Emel se musí zaplatit již v obci Basši v Informační kanceláři, kde vám popíší, co všechno lze navštívit a jak dlouho trvá cesta. Bez zaplacení vás místní „ranger“ nepustí přes závory, které jsou cestou k Singing Dune a horám Aktau.

Plánek sdílíme zde

Oása Kosbastau

Zvolili jsme okruh, v rámci kterého – doufáme – se nám podaří navštívit i zpívající dunu i barevné hory (v Informačním středisku nám to potvrzovali).

První zastávku děláme v oáse Kosbastau, kde roste přírodní památka – 700 let stará vrba. Vrba byla objevena při geologických pracích v roce 1960.

Altyn Emel

Aktau

Od vrby pokračujeme k barevným horám.

Altyn Emel

Altyn Emel

Zdejší pestrobarevné hory vytvořené z modrošedého pískovce a červené hlíny, proložené žlutým a růžovým koernelianem, jaspisem a bílým křemenem, vypadají jako vrstvený dort. Výška dosahuje stovek metrů.

Zastavili jsme na parkovišti v pustině, kde – kromě samoobslužné pumpy a hor okolo – už nic nebylo, a vydali se na pěší pozorovací procházku okolo kopců.

Altyn Emel

Zpívající duna

Pokračujeme autíčkem v okruhu (pěkně krokem, protože stav cest je “krutý”) ke Zpívající duně.

Oblast je takto označována kvůli dunivému zvuku vydávanému z písku.

Duna Zpívající Barchan je 1,5 km dlouhá a 120 m vysoká. Barchan má tvar půlměsíce, Když vítr fouká od západu a rozhání písek, může se ozvat zvuk, jako by hrály varhany. Příčina tohoto jevu není zcela vysvětlena – domněnka je, že v horkém suchém počasí se písek elektrizuje v důsledku tření a vytváří zvukové vibrace.

Altyn Emel

Na vrchol duny se vydala jen reprezentativní část naší výpravy – nosič, řidič, specialista (vše v jedné osobě) se rozhodl čilovat ve stínu na odpočinkovém místě.

Okruh se nám podařilo dokončit. Autíčko výmoly, díry, kameny atd. vydrželo … jízdní časy/rychlosti tedy máme výrazně horší, než místní řidiči, ale to už tak chodí.

Zítra se vracíme do Almaty.

Nalezené kešky

Další Post

Předchozí Post

© 2022 Tahle keška? Tenhle výlet!

Šablonu připravil Anders Norén