Praha 100 je název akce k výročí založení Československé republiky.
V programu (lze stáhnout i v pdf) oslav jsme si vybrali tipy i na sobotní procházku po Praze.
Začneme prohlídkou Bílkovy vily. Pak se přesuneme na Letenskou pláň na výstavu techniky. Na Praha se podíváme z výšky Malostranské mostecké věže. A procházku zakončíme na Kampě prohlídkou Lichtenštejnského paláce.
Podobný námět měla i procházka do Z Petřin do Akademie věd.
Plánek – Praha 100
Bílkova vila
Ani jsme nečekali – fronta žádná … jdeme hned dovnitř.
Letenská pláň
Na Letenské pláni je výstava techniky (a dalších věcí) představující 100 let Československa.
Malostranská mostecká věž
Z věže Karlova mostu je krásný rozhled na všechny strany.
Lichtenštejnský palác
Tady jsme stáli skoro hodinu frontu. Ale vyplatilo se.
Tento způsob oslavy 100 let se nám líbil.
Mapa online – Praha 100
Nalezené kešky
Dnes jen jedna: GC76HQX ZA HISTORII S ABS
Místopis
Bílkova vila
Bílkova vila je dvoupodlažní secesní budova v ulici Mickiewiczova 233/1 v Praze.
Vilu podle vlastního návrhu nechal postavit grafik, sochař a architekt František Bílek v roce 1911 jako svou rezidenci s ateliérem.Stavba znázorňuje umělcovu představu obilného pole a netradiční půdorys je odvozen ze stopy kosy. Zdi z režného zdiva jsou členěny mohutnými sloupy znázorňujícími snopy klasů.
Interiéry vily včetně nábytku jsou rovněž Bílkovým dílem.
Prostorný umělcův ateliér je dnes součástí expozice Galerie hlavního města Prahy, která v objektu sídlí od roku 1963.
Vila se zahradou byla v letech 2008 až 2010 zrekonstruována a 24. září 2010 nově otevřena pro veřejnost.[
Wikipedie
Lichtenštejnský palác (Kampa)
Historie
Lichtenštejnský palác je barokní palác nacházející se na levém břehu Vltavy na Malé Straně v Praze (U Sovových mlýnů 506/4).
Byl postaven v letech 1697–1698 podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho.
V průběhu let mezi jeho majitele patřili Kolovratové, Lichtenštejnové (po nichž má palác svůj dnešní název) a Odkolkové.
V roce 1555 v místě dnešního paláce stávaly dva dřevěné domy ve velké zahradě. Zhruba o sto let později nechal František Helfried z Kaiserštejna vystavět palác.
Architekt Giovanni Battista Alliprandi navrhl palác na šestibokém půdorysu, dominantou byly dvě věže v rozích nad Vltavou s cibulovitými altány.
Poloha paláce na samém břehu Vltavy umožnila, aby do paláce vedl v úrovni hladiny vody tunel pro loďky zakončený malým přístavištěm.
Odkolkovi
Roku 1864 koupili palác František a Marie Odkolkovi, známí majitelé pekárny a sousedního Sovova mlýna.
Tehdy byl palác v poměrně neudržovaném stavu, Odkolek proto přistoupil k celkové úpravě. Nechal budovu zvýšit o další patro a původně barokní fasáda byla nahrazena klasicisní s výrazným rámováním kolem oken.
Pražská Obec
Od roku 1897 palác vlastnila Obec pražská, která ho využívala pro úřední účely. Mezi lety 1924-1934 byly provedeny rozsáhlé adaptační práce v interiérech, během nichž byl také zrušen vodní tunel od Vltavy.
NSDAP
V letech 1940-1945 v paláci sídlilo krajské vedení NSDAP. Tehdy bylo zbouráno oplocení zahrady a na jejím místě vzniklo cvičiště Hitlerjugend.
Po roce 1945 na Kampě vznikl městský park a v paláci se střídaly různé státní instituce jako např. Státní výbor pro výstavbu nebo Státní plánovací komise. Roku 1958 se palác stal nemovitou kulturní památkou.
Vláda ČSSR
Roku 1978 palác přešel do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR. Tehdy byla budova v havarijním stavu, hrozilo dokonce sesunutí celého východního průčelí do Vltavy. Proto bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci, která proběhla v letech 1982-1991. Interiéry byly tehdy upraveny pro potřeby Úřadu vlády a také jako luxusní apartmány pro významné státní návštěvy.
Slavné návštěvy
Ubytováni zde byli např. španělský král Juan Carlos s chotí Sofií, britská královna Alžběta II. se svým manželem princem Filipem, jejich syn Charles, kníže z Walesu, norský král Harald se svou manželkou královnou Sonjou nebo japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko.
Zdroj: Wikipedie