Tahle keška? Tenhle výlet!

Fotografie z geocachingových výletů

NP Yellowstone

NP Yellowstone – od doby, kdy jsem přečetl první “indiánku”, jsem věděl, že se tam musím někdy podívat.

Tady je připomenutí:  Syn lovce medvědů

Mapa oblasti

Klikni pro zvětšení mapy

 

 

 

 

NP Yellowstone

V rámci parku je mnoho proslavených míst typu “to musí každý vidět…”. Jenom objet je po “osmičkové” silnici představuje cca 220 km jízdy.

 Ale na rozdíl od jiných NP v USA jako např. St. Helens , které jsme navštívili, je tu nepřeberná spousta trailů. Není zde problém odbočit z turistických chodníků a zmizet na den (či více) do divočiny.

 

 Všude v parku jsou vedeny k hlavním “atrakcím” dřevěné chodníky. Nemuseli jsme tedy terénem …

 

Barvy jsou zde nádherné …

 

… a když se vydaří slunečné jasné počasí, výjdou i fotografie. 🙂

 

 

Toto není úprava z počítače, takové barvy tam opravdu jsou …

 

 

Gejzíry jsou nejznámější …

 

… barevné kombinace si s nimi nezadají.

 

Nádhera.

 

 

 

V NP jsou i hluboké kaňony

 

a barevné skály

 

a romantická jezera

 

a divoké vodopády…

 

Po požárech se příroda rychle vzpamatuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

Na loukách – někdy i silnicích – potkáte bizony …
(v lese prý i občas Méďu Béďu).

 

Mapa online

Nalezené kešky

O NP Yellowstone

Národní park – NP Yellowstone – se nachází se na území amerických států Wyoming (91 % parku), Montana (7,6 %) a Idaho (1,4 %).

Byl vyhlášen 1. března 1872 na základě zákona schváleného americkým Kongresem a podepsaného prezidentem Ulysses S. Grantem.

Je druhým nejstarším národním parkem na světě a je známý především pro svou divočinu a řadu geotermálních úkazů, zejména pak gejzír Old Faithful, který patří mezi nejoblíbenější atrakce parku. Na území parku se nachází řada ekosystémů a dominantním z nich je subalpinský les.

Domorodí Američané obývali oblast přinejmenším již před 11 tisíci lety.  Lewisova a Clarkova expedice z let 1804 až 1806 se tomuto regionu vyhnula a kromě traperů, kteří se do oblasti dostali v polovině 19. století, se první organizovaná expedice konala až koncem 60. let téhož století. Po vzniku národního parku byla jeho dohledem pověřena americká armáda. V roce 1917 pak správa přešla na National Park Service , jež vznikla o rok dříve. Stovky staveb, které byly na území parku postaveny, jsou chráněny pro jejich architektonický a historický význam a více než tisíc archeologických nalezišť prověřili badatelé.

Detaily

NP Yellowstone se rozkládá na ploše 8980 km2 a na jeho území se nachází jezera, kaňony, řeky a pohoří. Součástí parku je Yellowstonské jezero, které patNP NPří mezi největší vysoko položená jezera Severní Ameriky.

Jezero se nachází uprostřed největšího supervulkánu kontinentu, známého jako Yellowstonská kaldera. Tato kaldera je považována za aktivní vulkán, který za poslední dva miliony let několikrát vybuchl obrovskou silou. Plášťový chochol  ale patrně nebude zdrojem vulkanismu.

V Yellowstonském národním parku se nachází zhruba polovina všech světových typů geotermálních jevů, které pohání zdejší trvající vulkanismus. Většinu rozlohy parku pokrývají horniny pocházející z vulkanických erupcí. Park je hlavní částí Velkého yellowstonského ekosystému , jenž je největším zbývajícím a takřka nedotčeným ekosystémem mírného podnebného pásu zemské severní hemisféry.

Tento park získal jméno podle řeky, která protéká tímto územím a jejíž břehy lemují vysoké žluté skály.

Zdroj: Wikipedia

GEJZÍRY (Yellowstone)

Gejzíry a další hydrotermální jevy jsou jedním z hlavních lákadel národního parku. Oblast národního parku je proslulá největší koncentrací gejzírů na světě; nachází se zde několik tisíc hydrotermálních úkazů a desítky aktivních gejzírů.

Gejzíry jsou prameny vařící vody tryskající do okolí doprovázené únikem vodní páry. Gejzíry vznikají ve vulkanicky aktivních oblastech, kde se podzemní voda dostává do styku se žhavým magmatem a zahřívá se. Zatímco teplá voda má tendenci stoupat vzhůru systémem prasklin, studená voda získávaná z povrchu naopak klesá dolů. Vysoký tlak okolních hornin a vodního sloupce zvyšuje bod varu vody a ta se tak začíná přehřívat. Na povrchu je voda ochlazována atmosférou, ale malý přívodní kanál neumožňuje efektivní chlazení. Zahřívání spodní vody tak stále pokračuje a čím blíže je horká voda povrchu země, tím menší tlak na ni působí a tudíž se tím snižuje bod varu.

V okamžiku, kdy má voda dostatečnou energii k udržení teploty pro bod varu, dojde k přeměně do plynného skupenství v podobě páry, jež má značně větší objem než vodní masa a dokáže vytlačit vodu do výšky. Zároveň ve spodní vodě vznikají bubliny, které s určitým množstvím a velikostí taktéž disponují silou, jež svrchní vodu prudce vytlačí na povrch. Při erupci tak dojde k uvolnění tlaku a k postupnému ochlazení celého systému. Tím, jak se povrchová voda opět začne dostávat zpět do rezervoáru, celý koloběh začíná znovu.

Perioda erupcí je u některých gejzírů pravidelná, u jiných naopak těžko predikovatelná. Jedním z nejnavštěvovanějších gejzírů v národním parku je gejzír nazvaný Old Faithful. Jeho erupce přichází v poměrně pravidelných intervalech (60-90 minut v závislosti na délce předchozí erupce) a trvá 1,5 – 5 minut. Voda z tohoto gejzíru tryská v průměru do výše čtyřiceti metrů.



Další Post

Předchozí Post

Napíšeš komentář?

© 2024 Tahle keška? Tenhle výlet!

Šablonu připravil Anders Norén