Skála Loreley byla hlavní motivací našeho Velikonočního prodlouženého víkendu.
Z Wiesbadenu, kde bydlíme to není daleko…
Plánek
Socha
Při příjezdu se nabízí krátká procházka na ostroh.
Na konci ostrohu je socha a krásný výhled na skálu.
Sankt Goarshausen
Parkujeme v nejbližším městě a vyrážíme na skálu.
Stoupáme výš a výš … otevírají se krásné výhledy.
Na okolní hrady, řeku i městečko.
Loreley
Během putování jsme se seznámili s mnoha zobrazeními Loreley …
Skála
Jsme na skále. Spolu se spoustou dalších.
Zespodu jsme se těšili na vyhlídku ze shora – není to zas tak úžasné.
Na skále je standardní zázemí pro německé návštěvníky.
Vzhledem k historickým hrám, které se chystaly, bylo značně rozšířeno.
Okruh po vinicích
Zpět se vydáváme delším okruhem.
Vyhlídky na vinice i tři hrady stálý za to.
Tři hrady
O vyhlídce na tři hrady současně se píše všude …
Nalezené kešky
- GC30P2C Loreleyfigur
- GC61A7Z Himmel & Erde
- GC7YG4P Gagü-Gaga
- GC198YJ Loreley Besucherzentrum (Marius 1st)
- GC4X3TD Der Weg ist das Ziel
- GC3JKR5 SEARCH…
- GC4VPM7 Bacchus
- GCYVFQ Felsenkanzel revival
- GC6ZVJB Hunsrückblick
- GC5Y6CJ Teufelsstein
- GC61GGX Patersberg grüßt Katz
- GC30VQY Dreiburgenblick
Mapa Online
Informace
Loreley je skála na východním břehu Rýna v pohoří Taunus u Sankt Goarshausenu v německé spolkové zemi Porýní-Falc.
Je to nejužší místo Rýna mezi hranicí Švýcarska a ústím; proud je zde prudký a spolu se skalisky pod hladinou komplikuje vodní dopravu — v historii zde došlo k mnoha nehodám lodí.
Původ jména není zcela jasný, považuje se za možné, že vzniklo složením ze staroněmeckého „lureln“ (šumět, mručet) a keltského „ley“ (skála).
Šumění zde způsoboval jednak prudký vodní proud, jednak možná vodopádek, který zde býval; toto šumění bylo dále zesilováno odrazem o skálu.
V současné době je šumění řeky v lokalitě přehlušeno ruchem blízkého osídlení.
Stejným jménem jako skála se označuje i vodní víla, která by měla svým zpěvem lákat plavce k záhubě podobně jako Sirény z řecké mytologie.
Mýtus byl poprvé literárně zpracován Clemensem Brentanem v románu Godwi v roce 1801.
Asi nejznámější zpracování pochází od Heinricha Heineho, který napsal na toto téma báseň Die Loreley v roce 1824.
Wikipedia