Jezero Kaindy a Kolsajská jezera jsou našim cílem na nejbližší dva dny.
Jedeme totiž z Almaty ven do přírody do Národního parku Kolsajská jezera, který se nachází v Almatinské oblasti.
Národní park leží v pohoří Ťan-šan 120 km jihovýchodně od Almaty. Nadmořská výška se pohybuje mezi 1.800 a 3.500 metry nad mořem.
V oblasti se nachází trojice jezer vytvořených sesuvy půdy, které přehradily říčku Kolsaj. Jezera mají velmi čistou vodu a dosahují až osmdesátimetrové hloubky.
Dalším pozoruhodným jezerem je Kaindy, které vzniklo při zemětřesení v roce 1911 a z vody zde trčí kmeny stromů zaplavených při vzestupu hladiny.
Kolsai (Кольсай)
Jurty v Kolsai
Výchozím místem pro turistické výpravy do národního parku je vesnice Saty.
My jsme se rozhodli pro bydlení o kousek dál, blízko prvního Kolsajského jezera – v jurtě.
Nedaleko jezera jsou totiž postaveny z jurt tábory jednotlivých provozovatelů. V jurtách jsou matrace na spaní, stolek a u vchodu několik málo elektrických zásuvek. Pro studenou vodu se chodí ke sdílené cisterně, záchody jsou v kadibudkách. Na parkovišti, společném pro všechny tábory, je pár obchodů s jídlem…
V noci se tu už docela ochlazuje (i v srpnu) – od slečny (хозяйка), která se starala o chod tábora (platby, dovoz vody do cisterny atd.), jsme dostali navíc proti obvyklému vybavení ještě teplomet, rychlovarnou konvici a další peřiny. A také kanystr vody, protože zrovna ten den se zpozdil dovoz do cisterny.
Saty
Po zabydlení v jurtě jsme se v pozdějším odpoledni vypravili k jezeru Kaindy (tři kolsajská jezera si necháme na druhý den).
K jezeru se jede přes Saty. Posledních 15 km k jezeru ale vede po velmi nezpevněné cestě (“tankodrom”), na niž je zapotřebí terénní auto (to jsme věděli dopředu, proto jsme si 4kolku také půjčili) – část cesty se musí jet i skrz řeku mezi balvany.
Náš řidič si s Dusterem ale na jízdu řekou netroufal. Zaparkovali jsme proto ve vesnici na návsi, odkud místní obyvatelé vozí návštěvníky k jezeru pořádnými off-roady (za poplatek, samozřejmě). S jedním z nich jsme se dohodli.
Dojeli jsme na parkoviště cca 1 km od jezera, odkud se musí k jezeru pěšky do pořádného kopce… nebo se dá jet na koni a nebo jiným autem. Koně i ona jiná auta zde nabízejí v rámci sdílení turistů další vesničané… 🙂
My jsme zvolili cestu pěšky.
Na jezero byl nádherný výhled.
Nedaleko jezera jsou ukryty kešky – menší část (slovy jedna členka) našeho týmu se vypravila na jejich hledání, větší část týmu zůstala na stráni a kochala se dalšími a dalšími výhledy.
Zaměření a lo´ff kešky se nějak protáhlo – v mezičase cosi přiletělo a píchlo naši nejmladší účastnici do ruky. Ruka začala docela rychle otékat. Místo dalšího “čilování” jsme se proto pustili do hledání členky hledající kešku, ale dlouho se nedařilo…
Nakonec jsme se našli a mohli jsme se přesunout nejdříve pěšky k čekajícímu off-roadu, pak do vesnice k Dusterovi a nakonec do naší jurty, kde strávíme noc. Ruku jsme ošetřili, přidali antialergické léky, do rána snad bude dobře. Zítra nás čekají tři Kolsajská jezera.