Tahle keška? Tenhle výlet!

Fotografie z geocachingových výletů

Hora křížů

Hora křížů je naší další zastávkou na přesunu z Vilniusu do Klajpedy.

Plánek – Hora křížů

HORA KŘÍŽŮ
Mapu s Tebou sdílíme ZDE

Hora křížů

V rámci přesunu jsme si trochu zajeli, ale tuto památku jsme museli vidět.


Mapa Online

Nalezené kešky

Doplnění

Hora křížů je jak křesťanským poutním místem, tak symbolem odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu.

V místě stál podle archeologických nálezů z počátku 90. let 20. století v blízkosti dnešního pahorku ve 14. století hrad livonských rytířů.

První kříže byly na místě vztyčeny v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831, které tam byly pohřbeny.

Jako další byly na tomto místě pohřbeny oběti dalšího polského povstání, povstání lednového z roku 1863.

Na počátku 20. století bylo na místě přibližně 100 křížů a jejich počet díky domácím i zahraničním poutníkům neustále rostl.

V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu, se vládnoucí režim pokusil místo jako nežádoucí náboženský a národní symbol několikrát zlikvidovat. Kříže byly několikrát zničeny buldozery, poprvé v roce 1961, ale místní obyvatelé je vždy opět vztyčili.

V době uvolnění politických poměrů po roce 1985 Sovětský svaz snahu o zničení tohoto místa vzdal.


V roce 1993 navštívil Horu křížů (Kryžių kalnas) papež Jan Pavel II., který místu věnoval dřevěnou sochu Krista.

Dnes je Hora křížů cílem řady turistů i poutníků z celého světa, kteří na ni přinášejí stále nové kříže. Většina z křížů je ze dřeva, některé jsou z kovu, plastu či kamene.


Po roce od návštěvy papeže Jana Pavla II. u Hory křížů sem přijeli italští františkáni od svaté hory La Verna. Přijeli k Hoře křížů u příležitosti ceremonie postavení kříže věnovaného Janem Pavlem II. Této slavnosti se zúčastnil také Zástupce Otce Svatého apoštolský nuncius arcibiskup Justo Mullor Garcia a ten vybídl italské františkány, aby pomohli litevským františkánům vedle Hory křížů postavit klášter.

Dne 13. června 1997 za účasti litevských a toskánských františkánů papež Jan Pavel II. posvětil projekt, maketu a základní kámen (vylomený z alvernské hory, do kterého byla uložena kapsule se zakládajícími listinami kláštera a který byl položen na místě budoucího kláštera) budoucího kláštera.

Dne 8. července 2000 byl klášter slavnostně vysvěcen.

Wikipedie

Další Post

Předchozí Post

Napíšeš komentář?

© 2024 Tahle keška? Tenhle výlet!

Šablonu připravil Anders Norén