Szczecin – přístavní město v Polsku nás lákalo i při předchozích cestách do Polska. Ať už to bylo do Wroclawy nebo do Krakova nebo do Varšavy.
Červencový prodloužený víkend je pro návštěvu optimální … a vybereme si něco navíc – Ústí Sviny s mořským pobřežím. Na cestu zpátky si ještě přidáme něco v Německu (Německem to je domů rychlejší).
Plánek Szczecin
Město
Počasí nám příliš nepřeje. Ale i v dešti se jdeme projít “po městě” … když už jsme tady, že? 🙂
V rámci procházky jsme se dostali na dohled od přístavu – dlouhá léta to bylo synonymum pro Štětín.
Kam na závěr deštivého dne – přece na městskou pláž! 🙂
Ještě rozloučení s přístavem … a už se těšíme na Svinu.
Mapa Online
Nalezené kešky
- GC4JE69 Urząd Wojewódzki / Westpomeranian Province Office
- GC693QQ Domek-Grabarza-Gravedigger’s House
- GC4PVZV Teatr Polski
- GC4HNR8 Piękny widok Mickiewicza
- GC4JCEW Skarbona jałmużnicza / Alms box
- GC86R3A Zamek Książąt Pomorskich / Pomeranian Dukes Castle
- GC4FZ84 Mur forteczny / Fortress wall
- GC4GG2Z Brama Portowa / Harbour Gate
- GC4GG51 Brama wodna / Water gate
- GC717NW Tu stała kiedyś Fryga 🙂
- GC7B9H7 Dźwigozaury
- GC89RCJ Plaża w mieście
Český Štětín 1919-1956
V letech 1919-1957 byla část Štětína pronajata Československu. Pronájem části Štětína od Německa byl důsledek postavení Československa na straně vítězů I. světové války.
Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. 10. 1918 (vznik Československa) až do jeho kapitulace 11. 11. 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.
Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. 6. 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. 1. 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu.
V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům.
Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.
Své části Štětína se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska.
Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska) vše o celkové rozloze 3,7 km².
Wikipedie