Rožmitál pod Třemšínem je naším druhým výletem po “restartu” v Potvorově. Hlavní témata pro výlet jsou Jan Jakub Ryba a Johana z Rožmitálu.
Plánek
Rožmitál pod Třemšínem
Parkujeme na doporučením místě u rybníka, které nám pro Rožmitál pod Třemšínem doporučili v listingu kešky … a vyrážíme na “keškový” okruh.
Lípa a alej Johany z Rožmitálu
Věk této úctyhodné lípy srdčité ( Tilia Cordata) se odhaduje na 300 let. Lípa dosahuje výšky 22 metrů a obvod kmene je 675 cm.
Lípa se nachází na začátku Aleje Johanky (nebo Johany) z Rožmitálu, na cestě od hradu (později přestavěného na zámek) ke kostelu Povýšení sv. Kříže do Starého Rožmitálu. Královna Johana z Rožmitálu (?1430 – 1475) byla druhou ženou Jiřího z Poděbrad, který byl korunován 7. května 1458 českým králem.
Pod tímto stromem sedával Rudolf Richard Hofmeister (1868 – 1934), spisovatel a přítel Adolfa Hejduka, Karla Matěje Čapka – Choda a Jindřicha Šimona Baara.
Pravděpodobně tuto lípu míjel i Jakub Jan Ryba na své poslední cestě pod vrchol kopce Štěrbina nad nedalekou Voltuší, kde (prý) dobrovolně ukončil svůj život dne 8.dubna 1815.
Johana z Rožmitálu
aneb co jsme se dozvěděli po cestě
Johana z Rožmitálu (* kolem roku 1430 – přesný datum narození není znám, Rožmitál pod Třemšínem / † 12. listopad 1475, Mělník) byla česká královna a manželka Jiřího z Poděbrad. Stejně jako její manžel i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku 1450, rok po smrti jeho první manželky Kunhuty . Svojí sestru Johanu Jiřímu doporučí jeho přítel Lev z Rožmitálu. V roce sňatku je Johaně asi 20 let. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce se šesti dětmi.
O Johaně se říkalo, že již od mládí byla dívka neobyčejného důvtipu a pevné vůle. Mezi Jiřím a Johanou vznikl velmi pevný citový vztah a Johana byla Jiřímu velmi silnou oporou a to nejen v rodinných záležitostech, ale i v politice. Vedle toho, že dokázala vychovávat jeho 6 dětí z prvního manželství, přibylo k nim dalších 5 vlastních dětí
Po cestě míjíme zajímavé zahrady.
Sem na tento hřbitov před kostelem Jan Jakub Ryba původně pohřben nebyl – jako sebevrah byl pohřben jinde … jeho ostatky sem byly přeneseny později.
Zde na morovém hřbitově – mimo Rožmitál pod Třemšínem – byl Jakub Jan Ryba původně pohřben.
Nevím, co vše víš o Jakubovi Janovi … Českou mši vánoční – alespoň začátek “Hej Mistře, vstaň bystře” slyšel každý…
Česká mše vánoční Hej mistře Jakuba Jana Ryby se díky své radostné hudbě stala neoddělitelnou součástí Vánoc. Je to dílo prosté, plné působivých a velmi silných momentů vyvěrajících z překrásné tradice Vánoc. Tedy dílo prostého člověka věnované především prostému lidu.
Tradice
Již padesát let se v Rožmitále pod Třemšínem udržuje jako na jediném místě v České republice originální vánoční tradice. Během vánočních svátků se místní lidé vypraví pěšky do tři kilometry vzdálené obce Voltuš a odtud do nedalekého lesa ke kamenné mohyle, která je navršena v místě, kde si vzal život nejslavnější rožmitálský občan Jakub Jan Ryba. Je to zvláštní místo, velmi tiché, smutné a působící takřka poustevnickým dojmem. Za Rybova života bylo místo navíc porostlé hustým křovím, takže Rožmitálským trvalo tři dny, než tělo objevili.
Za to, že se zabil právě tam, po sedmadvaceti letech strávených v Rožmitále, místní lidé vinu necítí. A to i přesto, že důvod Rybovy sebevraždy i po téměř dvou stoletích zůstává hádankou.
Jedna z často uváděných spekulací připisuje Rybův tragický čin malosti místních poměrů a zkostnatělosti prostředí, které nadprůměrně nadaného hudebníka a pokrokového kantora dusilo. Rybův život byl plný kontrastů, zklamání možná zažíval i proto, že měl příliš vysoké ideály.
Ryba a Rožmitál pod Třemšínem
Vztah Jakuba Jana k Rožmitálu byl rozporuplný. Našel tam místo, oženil se tam, narodily se mu děti, některé však i zemřely. Přicházel tam s velkými předsevzetími. Do deníků si tehdy napsal, že „také v malém městě můžeš něco dobrého dokázati“. Ale narazil na nepochopení, spory a prudkou reakci na jeho vůli prosazovat vše, co považoval za správné.
Tvrdí se, že Ryba nesměl být pohřben do posvěcené půdy starorožmitálského hřbitova proto, že byl sebevrah. Podrobným průzkumem starorožmitálských matrik zemřelých bylo zjištěno, že Ryba nebyl během sta let jediným, kdo si v této farnosti z nejrůznějších příčin vzal život.
Farář
S výjimkou Jakuba Jana Ryby však farář vždy zapsal, že onen člověk se sice kupříkladu utopil, ale v pominutí smyslů, a tudíž vlastně nevěděl, co činí.
Takové lidi pohřbívali až někam dozadu ke hřbitovní zdi, stejně jako novorozeňata zemřelá bez křtu, ale nikdy je nevyobcovali kamsi na vzdálený morový hřbitov jako právě Jakuba Jana Rybu, za jehož činem stálo vědomé rozhodnutí vzdělance. Muže, jenž v mnoha ohledech převyšoval své současníky a předpokládal, že ho pochopí až budoucí generace. Nemýlil se.
V závěru svého života byl Jakub nemocen, stranil se lidi.
V sobotu 8. dubna 1815 vstal časně ráno, políbil svou ženu – jako obvykle,
vzal si s sebou knížku a odešel.
Pak se zúčastnil jitřní mše v kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále – jako obvykle. Domů se však již nevrátil.
V pondělí 10. dubna jej našli v lese nad Voltuší, na mistě zvaném Štěrbina. Ležel v neproniknutelném houští s podřezanými
tepnami na krku a zápěstích. Na hrudi měl položeno Senecovo
pojednání De tranquillitate animi (O klidu duše), na jehož poslední
list napsal krátké rozloučení s rodinou i se světem.
Byl pohřben na někdejším morovém hřbitově severozápadně od Starého Rožmitálu. Respektive tam byl jakožto sebevrah „vykázán“.
V roce 1855 z podnětu jeho syna Josefa Arnošta Ryby, univerzitního profesora a očního lékaře, se farář Jan Fahnrich postaral o přenesení jeho ostatků na místo, kde je jeho hrob dnes.
Okolí nabízí spoustu dalších výletů – určitě se sem ještě někdy vypravíme.
Česká mše vánoční
Česká mše vánoční, také uváděná jako mše „Hej mistře“ nebo lidově „Rybovka“, je česky psaná církevní skladba Jakuba Jana Ryby, který je též autor jejího textu. Má český text, protože Ryba byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“.
I další svá díla psal s českým textem. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše (části Kyrie, Gloria etc.), jedná se o pastorální hru aplikovanou na liturgii tradiční mše; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám.
Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.
Česká mše vánoční vznikla v roce 1796, prostřednictvím opisů se brzy rozšířila do celých českých zemí. Již od počátku vznikalo mnoho úprav, spočívajících ve změnách instrumentace, textu, melodie, popř. transpozicích do jiných tónin. Jelikož se do dnešních dnů nedochovala originální partitura, v současnosti hrané verze jsou sestaveny na základě kritických rozborů opisů.
Pokud si chceš “Rybovku” připomenout, nabízí se například možnost na iVysílání České televize Česká mše vánoční (animovaný film s obrázky Josefa Lady).
Nalezené kešky
- GC1KJTC Rožmitál pod Tremšínem
- GC2376K Rozmitalske namesti
- GC236C9 Lipa Johany z Rozmitalu
- GC89143 Česká mše vánoční “Hej mistře”
- GC7CAV2 Prochazka Rozmitalem
- GC8GNNG ADVENTURE LAB – Hej mistře – BONUS
- GC1QCCA MOROVY HRBITOV / PLAGUE CEMETERY
- GC5RFBY Johana z Rožmitálu
- GC2WT09 J. J. Ryba
- GC2WRZJ Voltusska vyhlidka
- GC7PV8C Naucna stezka “U DRTICE – BILA SKALA”
- GCM9ZQ Hej, Mistre!
- GC1PVGM Hradecky hreben
- GC6G6PV I see fire