Cítoliby

Cítoliby, Líšťany, Blšany, Brloh, Louny, Blšanský Chlum – takových míst… a všechny dnes – na Silvestra – navštívíme. 🙂

Cítoliby jsou městys nedaleko Loun. Těšíme se na jeho rozsáhlou čtvercovou náves (180 × 180 m), kostel svatého Jakuba Většího (stavěl se v letech 1714–1715 – interiér kostela je vyzdoben plastikami Matyáše Bernarda Brauna, oltářní obrazy namaloval Václav Vavřinec Reiner), trojkřídlý cítolibský zámek, sochy Matyáše Bernarda Brauna… a hlavně na kešky (a taky přírodu! 🙂 ) v jeho okolí.

Až do konce 19. století se v obci dochoval rozsáhlejší soubor barokní kamenné plastiky než dnes.

Koncem druhého desetiletí osmnáctého století byla zámecká zahrada vyzdobena souborem plastik z dílny Matyáše Bernarda Brauna a v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka. Celkem se jednalo o 44 plastik.

V roce 1907 byly odvezeny k restaurování do Vídně, odkud se již nevrátily. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg na předměstí Vídně.

Z původní výzdoby se dochovaly následující plastiky.

Nejstarší z nich je sloup Nejsvětější Trojice z roku 1680, který nechala postavit Markéta Blandina jako výraz díků, že se cítolibskému dominiu vyhnula morová epidemie.

Dnešní umístění sloupu na návsi není původní. Stál na prostranství před zámkem, kde ho v roce 1715 nahradil jiný trojiční sloup, tentokrát z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Ve své dnešní podobě představuje pouhé torzo původního stavu.

Na návsi jsou dále umístěny následující barokní plastiky: svaté Barbory, svatého Linharta, svatého Prokopa a před farou svatého Václava.

Vrcholnými Braunovými díly jsou alegorie Stáří a Mládí na zdi před kostelem. Plastika polonahého ležícího starce s přesýpacími hodinami v rukou, známá pod názvem Chronos, patří k nejpůsobivějším plastikám českého baroka.

Obě sochy jsou kopie, originály jsou umístěny v Lounech v kostele sv. Petra.
Wikipedie

Plánek Cítoliby

Je Silvestr, ale teploměr ukazuje spíše jaro – vydáváme se k Lounům, kde nás lákají některé kešky.

Piráti

Nejdříve máme naplánovánu “pirátskou” sérii – kešky, které v listingu popisují životy některých pirátů.

Abych nezapomenul, Olivier Levasseur – francouzský pirát – údajně ukryl jeden z největších pokladů v pirátské historii (odhadovaný na více než 1 miliardu liber) a zanechal za sebou kryptogram s vodítky k jeho nálezu.

Mně se ho vyluštit – zatím! 🙂 – nepodařilo. Kdyby byl někdo úspěšnější, dej mi vědět, rád zde řešení zveřejním.